Mirek Fubšo manažer č.2 – Tomáš, Nitka, Fojtík
Mirek Fubšo
Při posilování A týmu před soutěžní sezónou jsme se také mohli spolehnout na kontakty Mirka Fubša, který jako mistr ve firmě TriLine vyrábějící např. ocelové dveře, má na povel takové borce, jako jsou např. Michal Tomáš, Erik Nitka či Dominik Fojtík. Všechny tyto hráče přivedl Mirek k nám do klubu. Dominik se u nás objevil již před léty a byl skvělou posilou do A týmu, navíc také do party mezi starou gardu. Bohužel palubovka mu zdravotně nesvědčila a tak s futsalem musel skončit a zůstal u fotbalu na zeleném pažitu. Dalším hráčem, který se již u nás objevil, je Erik. Ten si sice dal na chvíli od futsalu oddech, ale v loňském roce se k němu zase vrátil, aby přesvědčil trenéra Milana Nováka o svých kvalitách. No a Michal, ten si za nás občas zahrál na přípravných turnajích a věděli jsme, že má obrovskou kvalitu a trenér Milan Novák měl o něj obrovský zájem, takže nakonec došlo k jeho přestupu z futsalové divizní Orlové, která se před sezónou stala v podstatě béčkem Baníku. A k samotné osobě druhého manažera v krátkosti alespoň tolik, Mirek se u nás v klubu objevil těsně před rokem 2000, zahrál si za všechny „dospělácké“ týmy v klubu, až se propracoval za zásluhy věkem do staré gardy. Nyní je hlavním trenérem u žákovských týmů a může si pochvalovat vítězství v krajském přeboru a zisk bronzových medailí našich žáků U13 na Mistrovství ČR 2020 v Rousínově. V žácích jsme mohli vidět také jeho syna Adama a synovce Marka. Škoda jen, že covid vše zastavil, jinak by nám právě končil další ročník krajských přeborů žáků U13 a U15.
Michal Tomáš
Takže Michale, ať se o tobě taky něco dozvíme, pár otázek na tebe. Jaká je tvoje sportovní kariéra?
Začínal jsem s fotbalem v žácích v Žilině, kde jsem pak přešel přes dorost do mužů, ovšem brzy jsem se zranil a následovaly hostovačky v Senci (2.liga), Orlové (MSFL) a nyní jsem v Dětmarovicích (divize).
Kdy si se poprvé objevil ve futsale a jaká byla tvá další futsalová dráha?
Už v 16-ti letech jsem se objevil v týmu 2.ligy Žirafa Žilina, pak to bylo několik dalších týmů, až jsem nakonec přišel do divizní Orlové a od loňského roku jsem šel na přestup do druholigového Roubu Vítkovice.
Dozvěděl jsem se, že ses objevil také v reprezentaci Slovenska v sálovce.
Ano, bylo to již v 17-ti letech, porazili jsme např. ČR 7:1 a 6:1 a pěkný zážitek mám ze zápasu s CSKA Moskva, kterou jsme porazili 4:2.
Jaké máš další zážitky ze své sportovní kariéry?
Skvělé zápasy jsem odehrál v žilinském dorostu, vybavuji si např. zápas s Hannoverem. Z poslední doby pak postup s Dětmarovicemi do divize. No a hlavně, aby se už mohlo začít sportovat, moc mi chybí fotbal i futsal.
Michale, díky za rozhovor a snad se toho sportování brzy dočkáme.
Erik Nitka
Také Erikovi položím pár otázek. Jak to bylo u tebe se sportem?
S fotbalem jsem začínal v mé rodné obci Polanka nad Odrou, když mi bylo 12 let. Byl jsem na pár hostovaček v Pustkovci, Dolní Lutyni a Petřvaldě na Moravě. Po těchto hostovačkách jsem se chvíli zasekl v Polaneckém “Béčku”. Pak jsem dostal lukrativní nabídku od Michala Tomáše zkusit to v týmu Dětmarovic (tehdy tým Krajského přeboru). Po 3 letech v Dětmarovicích následoval přestup do Brušperku.
No a co ty a futsal?
Futsalová kariéra je dosti malá, ne-li mizerná. Dá se říct, že jsem věrný jednomu klubu a to Roubíčku. Do futsalu mě vtáhnul můj pracovní šéfík Mirek Fubšo. Je to skvělý člověk, jak v práci, tak i mimo něj. Sice jsem měl s futsalem větší pauzu, ale velkou zásluhu má Mirek v mém návratu.
Za svoji dosavadní sportovní kariéru, co považuješ za úspěch?
Můj největší sportovní úspěch? Mám dva... ne, tři úspěchy. První, že jsem vůbec začal hrát fotbal/futsal. Druhý, postup do Divize s Dětmarovicemi. Třetí, žádná vážná zranění způsobené sportem.
Takže tolik v krátkosti o Erikovi. Díky za rozhovor, ať se ti i nadále vyhýbají zranění a těším se, až tě i s Michalem uvidím řádit v dresu Roubíčku.
-zt-