Rozhovor s Lukášem Kováčikem
Rozhovor s Lukášem Kováčikem
Dnešní povídání bude s dalším hráčem futsalových Vítkovic Lukášem Kováčikem (1990). Číča, jak jej všichni přezdívají, je v našem klubu od žáků a zejména pod dozorem trenéra Křižáka v dorosteneckém týmu a A týmu mužů, se vypracoval ve velmi kvalitního futsalistu.
Lukáši, co ty a sport, jak to bylo s tebou od dětství a jak ses vlastně dostal k futsalu?
Začínal jsem co by kluk s fotbalem ve Vítkovicích a v dorostu jsem přestoupil do Svinova, kde jsem do dnes. Lákalo mne zkusit navíc i futsal a tak jsem se v žácích díky náboru do „Roubíčku“ dostal k tomuto krásnému sportu. Od 15-ti let jsem již hrál futsalové soutěže mužů, protože jsme měli v sezóně 2005/2006 přihlášený dorost jako C tým Vítkovic v nejnižší soutěži mužů.
Je tomu skutečně tak, již tenkrát jsme co by průkopníci mládežnického futsalu v Ostravě s tak mladým týmem mezi „dospěláky“ v ostravské nejnižší soutěži působili jako exoti, ale udělali jsme moc a moc dobře. Kluci si totiž brzy začali zvykat na dospělý futsal a kdo na sobě pracoval, dostával již v tak mladém věku prostor i v A týmu mužů. Navíc od sezóny 2006/2007 došlo ke spolupráci s VŠB, pod jejíž hlavičkou naši dorostenci a žáci hrávali na střídavý start 1.juniorskou ligu. A Lukáš byl také u toho.
Ano, začínal jsem nejprve v týmu U-16 a pak přešel do týmu U-18 a zároveň i do A týmu. Navíc jsem byl vybrán do repre kempu ČR U-18 a to byl pro mne obrovský sportovní zážitek.
Lukáš se brzy vypracoval do základní sestavy A týmu. Jeho talentu se dalo využít dokonce i co by brankáře, či hráče při powerplay. Roky mládí jsou pryč a přišla dospělost, tak jak to jde mezi dospělými?
Nastoupil jsem do práce v Hyundai a najednou nestíhám všechny tréninky a mnohdy i zápasy. Dokonce i teď, kdy jsme postoupili s A týmem do 2.ligy, stíhám až třetí zápas s Gamaspolem Jeseník.
No a co říkáš na to, že jsme to šli zkusit právě do 2.ligy, jaké jsou tvé názory, pocity, ale i kritické postřehy z poslední doby?
Je to obrovský skok dopředu, začátek sezóny nám poměrně vyšel, ale musíme se držet při zemi, navíc těžší soupeři nás ještě čekají. Z kritičtějších názorů snad jen to, že 2.liga je již strašně moc drahá soutěž a tak by stálo za to zvážit, zda opravdu musíme mít kameramana ze soukromé firmy, zda by nestačilo mít vlastní kameru a sami jsme si tak mohli natáčet zápasy, abychom nějakou tu korunu ušetřili. Taky by to chtělo vyřešit placení členských příspěvků u A týmu, vždyť i mnohé týmy v divizi nemusí nic platit. Ale chápu, že zatím ještě nemáme tolik financí a sponzorů a tak se na financování chodu klubu musíme podílet.
Co se týče kamery, padl návrh ji zakoupit, ale když se hledal nějaký dobrovolník, který by byl ochoten celé utkání natáčet, nikdo se vedení klubu neozval. Nyní máme na natáčení sice vyšší náklady, zato máme nejkvalitnější videozáznamy z týmů 1. a 2. ligy. Co se týče placení příspěvků, také každý z hráčů klubu má možnost oslovit nějaké sponzory a čím víc jich budeme mít, tím větší je šance pak příspěvky neplatit a naopak vás i nějak podpořit. Ale zpátky k mým otázkám. Co ve své dosavadní futsalové kariéře bys v „Roubíčku“ vyzdvihl, co považuješ za svůj osobní úspěch a jaké máš další futsalové ambice?
Tak jednoznačně je to práce s mládeží, v Ostravě se nám nikdo nemůže rovnat a ve své podstatě jsme v Ostravě jediným klubem, který s mládeží ve futsalu pracuje na tak vysoké úrovni. Pokud bych měl označit nějaký svůj osobní futsalový úspěch, tak celkem se mi herně a výkonnostně dařilo v loňské divizní sezóně. A mé ambice jsou jen ty nejvyšší. Určitě bych si chtěl zahrát 1.futsalovou ligu a kdyby to bylo s vítkovickým Roubem, to by bylo super!!!
Každého hráče se také ptám na odhalení něčeho málo ze svého soukromí, tak co by jsi čtenářům našich klubových estranek mohl „prásknout“ na sebe?
Jak už jsem říkal, pracuji téměř 4 roky v Hyundai a jelikož pracuji na směny, tak nestíhám všechny tréninky a i některé zápasy. Letos v létě jsem byl na dovolené v Chorvatsku a tam se seznámil s mojí současnou přítelkyní, se kterou rád poslouchám muziku a sleduji filmy. Vedle fotbalu a futsalu mám rád ještě hokej a další aktivity.
Lukáši, přeji ti hodně sportovních i osobních úspěchů a děkuji ti za rozhovor.
